Plamenný výlet tentokrát do Pohádkového lesa u Červeného Hrádku. Barka, Žofka, Majda, Bára, Joža Aninka, Jáchym a Artur a Koři - Pohádkový taťka :-)
Sraz byl Na Knížecí 9:15, jenom Tereza přijela 9:32:-)
Nástup byl celkem bez stresu, až na řidiče. Nějak pořád nemohl pochopit, že k těm sedmi dětem a jednomu psovi nastupuje jenom jeden taťka :) Navíc řekl, že děti do šesti neplatěj a pak se divil, že platit chci jen za 2 děti.)
Cesta byla celkem v pohodě až někam 3km před Davli, kde začala BRUTÁLNÍ zácpa. Skoro hodinu jsme v té výhni poskakovali kolem řeky a děti uz začaly trochu šílet. Nejvíc Žofka, protože chtěla čůrat. Nakonec ten linkový bus zastavila 3x :)
Od busu to byly tak 2km na Hrádek a abychom to stihli, dali jsme párkový oběd u stánku starého Klobásožrouta.
Pak už začal Pohádkový les. 22.ročník tradiční akce pro děti, kdy je zámecký park plný pohádkových bytostí. Prckové nadšení.
Zhruba ve dvou třetinách cesty nás stihla příšerná ale PŘÍŠERNÁ průtrž mračen. Doběhli jsme do zámku (nebo spíš podzámčí) úplně na kost.
Naštěsí bylo do čeho převlíkat a vyrazili jsme znovu. Nejzajímavější atrakce byla asi paní, která měl kolovrátek a koš ovčího rouna a nechala děti na kolovrátku upřést kus ovčí příze. (teda pro děti byla možná zajímavější cukrová vata:))
Po skončení Pohádkového lesa jsme na prvním nádvoří zahájili fotbalový mač. Pro mnohé to bylo první setkání s tímto sportem a tak nějak těžko chápali, proč se to nemůže házat rukama, když to jde přeci líp:)
Pak ještě bojovka s prohledáváním tajných chodeb po zámkem a hurá na večeři.
K večeři bylo 8 stehen z králíka, odrůda Zámecký Bioušák. K tomu Hostivařský pecen.
24:00
Vzbudit děti, urvané pochodováním, vedrem, fotbalem a kecáním dlouho do noci byl nadlidský úkol. Nakonec ale všechny v pyžamu a mikině před domem poslouchaly instrukce pro noční bojovku. Poklad, který ztratil odpoledne král je umístěn na druhém nádvoří.
Je potřeba jít podle hořících loučí, projít přes padací most a na nádvoří hledat svíčku. To, že poklad hlídá pravá lidská lebka, jsme jim ani nechtěli řikat. Přišly na to pak sami:)
Nakonec to teda všichni zvládli, i když museli po dvojicích.
V noci nás navštívil Ponožkožrout obecný a tak zhruba polovina dětí neměla ponožky vůbec a druhá polovina neměla už žádné suché. Dobrá zpráva jeste, že se nám v ložnici přes noc vylíhlo několik housátek v líhni :)
Po vydatné snídani (kombinace perníku Zámecké paní a buchet z Alberta) jsme vyrazily na cca 4,5 km dlouhou cestu lesem a polema za koupáním. Bylo 28 ve stínu, ale nakonec to všichni zvládli. Ještě jsme cestou objevili ukrytý poklad Sedmihlavého draka.
Koupačka stála za to, když do vody vlezl i Pohádkový taťka, pochopil, proč mají všichni modrou pusu:)
K obědu bylo vše, co zrovna taťkův batoh vydal.
Cesta zpátky byla o něco krušnější, 4,5km na zámek, vypít celou kašnu se Zámeckou rybízovou šťávou a hurá na autobus. Už tak odjíždíme o 2 hodiny později, než byl původní plán, tak jsme těch 2,5 km museli skoro běžet.
Cesta zpátky naštěstí bez zácpy, děti byly v buse jako pěny. Možná taky proto, že jsem seděl s Arturem na druhým konci busu a občas poklimbával:-)
Tereza jako obvykle přijela pozdě (maj to v genech) a když jsem Jachymovi oznámil, že teda pojede s náma, tak zase dostal záchvat lítosti po mamince:-)
Finanční výsledek je ten, že na příště zbylo cca 717Kč.
Ztráty a nálezy:
- Mrožofky mají u nás kartu pojištěnce
- Aninka a Joža mají u nás ručník a plavky
- pokud se pomíchaly svršky typu ponožky a spoďáry, tak už to asi nikdy dohromady nedáme...
