První větší výlet po Evropě byl iniciován návštěvou kamarádů z Ameriky. Průjezd několika zeměmi za pár dní, změna jazyka a kultury, na každý stát jiná měna, prostě věci nevídané :)
Tak jak jsme projeli s Kuzmou Ameriku, chtěl i Jeff projet Evropu. Neměl na to ovšem 3 měsíce jako my, tak jsme naplánovali zkrácenou trasu na jih:)
Z dnešního pohledu byla zajímavá jedna věc. Tenkrát jsme ještě nebyli ani v EU, natož v Schenghenu. V Evropě jsme byli vnímáni jako ta banda chudých lapků ze zaostalého východu. Dělal jsem si testy na celníkách. Byli jsme v autě tři, dva Američani (Jeff a jeho sestra Jerylin) a jeden Čech. Kdykoliv jsem dal český pas navrch, znamenalo to vypnout motor, podrobná prohlídka dokladů, otevřít kufr, odtažité chování.
Kdykoliv jsem dal navrch americký pas, znamenalo to úsměv, mírná úklona a blahosklonné pokynutí k průjezdu bez jakékoliv kontroly.
V roce 2006 jsme podnikli prakticky totožný výlet se stejným složením posádky, jen Jeff vyměnil sestru za milenku Mistry. Bylo krásně vidět, jak za těch přesně deset let ztratili Američani na popularitě a kreditu, situace byla PŘESNĚ OPAČNÁ! Kdykoliv jsem dal český pas navrch, úsměv a pokynutí k odjezdu. Americký pas byl jasný pokyn k prohlídce a nevraživým pohledům. Amíci můžou Bushovi a jeho zahraniční politice pěkně poděkovat...
